Gran Torino
Příběh o životě a smrti. O vině a odpuštění. O rodině a síle jednotlivce. Kruh, který se musel uzavřít.
Všichni víme, že život dává a taky bere. To, co nám vzal, se nevypaří jako alpské ledovce, získá to někdo jiný. A nám zase spadne do klína něco, co jinému proklouzlo mezi prsty. Tomu koloběhu nezabráníme, ani když sevřeme prsty v pěst. Přesto kolem sebe vidím lidi mávat zběsile pěstmi do vzduchu a zuřivě se ohánět po všem, co se k nim přiblíží. Nejenže to vyčerpává, ale rukama sevřenýma v pěst nemůžeme uchopit to, co k nám přichází, aby nás obohatilo, posunulo dál nebo jen zaplnilo prázdné místo.
To se naštěstí nestalo Waltovi (Clintu Eastwoodovi), třebaže na první pohled se zdá, že kromě sevřených kostnatých pěstí má taky pěkně zaťaté čelisti. Mé sympatie si okamžitě získal reakcí na chování vnuků a vnučky na pohřbu babičky, Waltovi ženy. Mně sice není osmdesát, asi bych mohla chápat neúctu ke smrti, protože vím, že k životu se mnozí staví stejně, ale pohled na ty zparchantělé fracky (včetně synů a snach), co nemají úctu k člověku, který je vychoval a poskytl jim vše, na čem si založili své happy rodinky a uspokojující kariéru, mě vytáčí do nejvyšších obrátek.
Clint Eastwood vypráví příběh od okamžiku, kdy se po pohřbu Waltovy ženy do domu vedle přistěhují noví nájemníci. Jako všude na světě i v jeho ulici se mění složení obyvatelstva – přicházejí noví lidé, jiné národnosti a s nimi cizí kultura – zvyky, tradice, filozofie, mentalita každodenního života. A to je pro starousedlíky jako Walt vždycky těžké. I když nejsou zatíženi takovou minulostí. Ale co nás nezabije, to nás posílí. Waltovu zarputilost a odtažitost zlomí mladá dívka, po vzoru současných ikon dost ostrá a divoká, ale také velmi empatická. Přátelství, jež vzniklo v okamžiku, kdy v něj už ani nedoufal po zkušenostech se vztahy ve vlastní rodině, naděje, kterou mu Thao a Sue vnesli do života, totiž že být mladý v dnešní době nerovná se automaticky být sobecký,neuctivý k ostatním i sobě samému a nepřátelský ke všem, co nepatří do party, ať už je založena na čemkoli, motivovaly Walta k tomu nejcennějšímu, co dokážeme jeden druhému dát – obětování se ve prospěch svých bližních.
Walt po všech neúspěšných snahách o zanechání odkazu prostřednictvím vlastních potomků našel někoho, kdo dokáže pochopit a ocenit hodnotu života jako takového, dva mladé lidi nedobrovolně vtažené do světa gangů, kde rodina je pouhou zástěrkou a vztahy jsou založené na zneužívání a strachu, do světa „naval, co máš, nebo chcípni“. Poté, co jeho vlastní rodina, krev jeho krve, jen chladně kalkuluje s tím, že rodinná pouta jsou samozřejmostí a že není třeba pochopit, ale být chápán, přichází Sue a otevírá Waltovi zcela jiný svět. Svět, v němž je přijímán jako člověk s mnoha životními zkušenostmi, které mladý Thao vsakuje jako vysušená houba. Ve Waltovi totiž nevidí starého bručoun, kterému se hodí teleskopická hůl, protože koneckonců na ni má věk.
Nebudu zastírat, že trošku melodramatický závěr filmu a Waltova nemoc jako jakási omluva práva obětovat se pro druhé lehce nahlodala můj jinak skvělý dojem, nikterak to ale nesnižuje odvahu, s jakou Eastwood vypráví příběh o problému současnosti - chaosu v našich hlavách i životech způsobenému vědomým i nevědomým odsouzením hodnot jako je úcta, pochopení a povinnost, které nás utváření, poskytují nám oporu a zajišťují pocit soudržnosti. Modernisticky poetická scéna z holičství, v níž se Thao učí mluvit jako chlap, zároveň odkrývá jemnou hranici mezi světem skutečných vztahů a světem umělých společností - gangů, mafií, nejrůznějších part i partiček. Scéna z rodinné oslavy, na níž šaman Walta přečte bez jediného dotyku a kdy Walt pochopí, že pouto k lidem se nemusí budovat léta a že stačí okamžik plného soustředění se na toho druhého, abychom pronikli jeho skořápkou, nabádá k otázce, proč si lidé platí terapeuty, kamarády hledají po barech a prázdno v srdci zaplňují psi a kočky? Vždyť stačí se na chvilku zastavit, soustředit se a přestat mávat pěstmi.
Naďa Nováková
Klidná procházka v městském parku nebo adrenalinový zážitek?
„Park je část města nebo krajiny, ve které se nachází udržovaná zeleň. Funkce parku je především estetická a relaxační, lidé se do parku chodí procházet nebo jen posedět, děti si v parcích hrávají.“ (Wikipedie)
Naďa Nováková
The Secret in Their Eyes (Tajemství jejich očí)
Argentinský film. No, proč ne. Získal Oskara. Hm, tak uvidíme. Žánr krimi / mysteriózní / thriller / romantický – to může být pěkný guláš. Jmenuje se Tajemství jejich očí. Tak to mi fakt připadá podezřelé. Přesto jsem si film pustila. A rozhodně to nebyla chyba.
Naďa Nováková
Kolovrátek státních maturit přede a přede
Ano, kolovrátek státních maturit přede a přede. Ten pravidelný zvuk nenápadně ukolébává k letargii končící pomalou, ale jistou smrtí. Vřetena sponzorovaná penězi z eurofondů už došla, a protože utkaná příze zdaleka neodpovídá požadované kvalitě, místo abychom si posypali hlavu popelem a přadlenu pořádně vykoupali v řece, aháníme zdroje nových a nových vřeten, odmítáme přiznat ztráty a hledáme záchranu v produkci druhořadých látek. Nechápete? Není divu. Nejste-li zkušení tkalci, kvalitu příze posoudíte těžko. Až v okamžiku, kdy se na vás oblečení rozpadne.
Naďa Nováková
Rozum v hrsti, nebo na střeše?
Když mi maminka říkala, abych vzala rozum do hrsti a nepřestala chodit na hodiny klavíru, nechápala jsem, co má rozum společného s tím, že se mi nechce brnkat na piáno, když mě stojí tolik úsilí se na něj něco naučit. Když mi sestra opakovala, abych vzala rozum do hrsti a šla na vysokou, že za těch pět let mi nic neuteče, jen s velkým sebezapřením jsem ji poslechla.
Naďa Nováková
Diskriminace, xenofobie, rasismus, nesnášenlivost...
... vděčná témata k diskuzi. Chcete-li rozvířit hladinu okurkové sezóny, napište, jak jsou u nás diskriminováni příslušníci onoho specifického etnika, kterému je dovoleno tábořit v CHKO bez jakýchkoliv postihů. Nebo se svěřte s osobními negativními zážitky s takzvanými nepřizpůsobivými občany a hned se na vás sesype kritika těch, co nepřizpůsobivé hodnotí podle článků v novinách a reportáží v televizi. Ať už napíšete cokoli, ozve se řada protichůdných názorů. Já sama sobě v tomhle případě dokážu oponovat donekonečna.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Podmínky míru musí určit Ukrajina, říká ministryně obrany Černochová
Premium Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) o sbírce na munici pro Ukrajinu, komunikaci náčelníka...
Vědmy jdou do akce. Mladé dronařky tvrdě cvičí a chystají se na Rusy
Premium Ukrajina (od zpravodajů iDNES.cz) Válka na Ukrajině je v nemalé míře válkou dronů a technologií. Ukrajina, ale i Rusko je vyvíjejí,...
Americkou Oklahomu a okolní státy zasáhla série tornád. Úřady hlásí čtyři mrtvé
Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala série tornád, která od sobotního večera zasáhla Oklahomu. Podle...
Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem
Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1092x